Letos nabízíme k ochutnání až 15 vzorků vína. Převážná část hroznů pochází z vlastní, ručně obdělávané, vinice. Degustace našich vín nabízí širokou paletu chutí, v níž si každý najde to svoje.

Můžeme vám nabídnout

Aurelius

Aurelius je původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Neuburského s Ryzlinkem rýnským a zaregistrovaná v roce 1983. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Vína jsou vysoce kvalitní připomínající Ryzlink rýnský.
Barva bývá světle žlutá až zlatavá. Vůně svěží, ovocná, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

zdroj: vinum-bonum.cz

Cabernet Moravia

Cabernet Moravia je modrá moštová odrůda vzniklá křížením Cabernet Franc x Zweigeltrebe. V r. 2001 zapsaná do Státní odrůdové knihy. Vyšlechtěna v Moravské Nové Vsi Lubomírem Glosem.
Hrozen je středně velký, středně hustý, bobule středně velké, kulaté modročerné. Sklizňové zralosti se dosahuje ve druhé polovině října. Víno je většinou tělnaté, kabernetového typu, někdy výrazné až rušivé tóny černého rybízu.

zdroj: znalecvin.cz

Cabernet Sauvignon – rosé

Cabernet Sauvignon – tato odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon, na Moravě se v omezeném rozsahu pěstuje již několik desetiletí.
Barva bývá sytě granátová s naoranžovělými odlesky. Vůně výrazně ovocná s tóny černého ovoce, u vín z méně vyzrálých hroznů chlorofylová až papriková. V chuti prolonguje charakter daný vůní, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům, z dobře vyzrálých hroznů k pernaté i spárkaté zvěřině.

zdroj: vinum-bonum.cz

Chardonnay

Chardonnay pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s Rulandským bílým již řadu staletí, nyní plochy této odrůdy vzrůstají. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, výrazně ovocná až květinová, mírně kořenitá, později až čerstvého másla a chlebová. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně ovocné, s vyšším obsahem pikantní kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

zdroj: vinum-bonum.cz

Charvát

Chorvát je přímoplodný hybrid révy vinné, vyšlechtěný křížením Vitis labrusca x Vitis riparia na americkém venkově pod názvem NOAH, odrůda byla známá již v r. 1869. Do Evropy odrůda přivezena jako náhrada za zničenou evropskou révu mšičkou révokazem, protože Chorvát je stoprocentně odolný proti kořenové formě révokazu.
Hrozen je středně velký, při plné zralosti bobule mhohdy spadávají ze stopky již pouhým dotekem. Slupka bobule je tuhá, dužnina obsahuje mnoho rosolovatých látek, obtížné lisovánínemacerovaného rmutu.
Odrůda je stoprocentně odolná proti houbám i plísním, takže nepotřebuje žádnou chemickou ochranu. Z těchto důvodů je Chorvát oblíbený u zahrádkářů. Odrůda není zapsaná ve státní odrůdové knize.
Víno mívá velký obsah kyselin i v dobrých ročnících, intenzívní vůně i chuť připomíná plody lesních jahod. Používá se většinou do cuvée spolu s „měkčími“ odrůdami typu Müller Thurgau apod..

zdroj: znalecvin.cz

Dornfelder

Dornfelder je modrá moštová odrůda, řazená mezi barvířky, vznikla křížením novošlechtěncůHelfensteiner (Jakubské x Trolínské) x Heroldrebe (Modrý Portugal x Frankovka). Vyšlechtěna ve Státním výukovém a výzkumném ústavu pro vinohradnictví a ovocnictví ve Weinsbergu (SRN) v r. 1955 šlechtitelem Augustem Heroldem. Odrůda byla pojmenovaná po zakladateli Vinařské školy ve Weinsbergu Immanuelu Dornfeldovi. V r. 2004  byla odrůda po malých průtazích v UKZUZu* zapsaná do Státní odrůdové knihy ČR (při zkouškách byl porost napadený plísněmi, zejménaoidiem, a rozhodovalo se zda odrůdu vůbec zapsat).
Hrozen je velký, středně hustý až hustý se středně dlouhou stopkou, bobule velké, modročerné, elipsovitého tvaru, dužnina bez zabarvení. Sklizňové zralosti odrůda dosahuje na přelomu září – říjen. Odrůda dává vysoké výnosy při dosáhnutí přívlastkové kvality. Víno má vysokou intenzitu barvy, používá se často do cuvée s víny, které mají nižší barvou.
V Německu po Ryzlinku rýnském jedna z nejoceňovanějších odrůd.
Odrůda pojmenovaná po Dornfeldu Immanuelu Augustu Ludwigovi (1796 – 1869), zakladateli vinařské školy ve Weinsbergu (Würtenbersko).

zdroj: znalecvin.cz

Dornfelder – rosé

Dornfelder je modrá moštová odrůda, řazená mezi barvířky, vznikla křížením novošlechtěncůHelfensteiner (Jakubské x Trolínské) x Heroldrebe (Modrý Portugal x Frankovka). Vyšlechtěna ve Státním výukovém a výzkumném ústavu pro vinohradnictví a ovocnictví ve Weinsbergu (SRN) v r. 1955 šlechtitelem Augustem Heroldem. Odrůda byla pojmenovaná po zakladateli Vinařské školy ve Weinsbergu Immanuelu Dornfeldovi. V r. 2004  byla odrůda po malých průtazích v UKZUZu* zapsaná do Státní odrůdové knihy ČR (při zkouškách byl porost napadený plísněmi, zejménaoidiem, a rozhodovalo se zda odrůdu vůbec zapsat).
Hrozen je velký, středně hustý až hustý se středně dlouhou stopkou, bobule velké, modročerné, elipsovitého tvaru, dužnina bez zabarvení. Sklizňové zralosti odrůda dosahuje na přelomu září – říjen. Odrůda dává vysoké výnosy při dosáhnutí přívlastkové kvality. Víno má vysokou intenzitu barvy, používá se často do cuvée s víny, které mají nižší barvou.
V Německu po Ryzlinku rýnském jedna z nejoceňovanějších odrůd.
Odrůda pojmenovaná po Dornfeldu Immanuelu Augustu Ludwigovi (1796 – 1869), zakladateli vinařské školy ve Weinsbergu (Würtenbersko).

zdroj: znalecvin.cz

Frankovka – rosé

Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch) – stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích „předků“ byla odrůda Heunisch. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla v 19. století nejčastější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

zdroj: vinum-bonum.cz

Modrý Portugal

Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugais Bleu) – původ není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v Čechách a na Moravě. Nejvíce je rozšířen ve vinařské oblasti mělnické, roudnické, čáslavské, brněnské a Podluží.
Barva bývá malinově červená až světle fialová. Vůně ovocná po malinách a červeném ovoci, dřevitá, jemná. V chuti je ovocné, s nevýraznou tříslovinou. Většinou lehčí, v koncovce chuti dřevitě kořenité.
Vhodné k těstovinám a drůbeži.

zdroj: vinum-bonum.cz

Müller-Thurgau

Müller-Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner) je odrůda vyšlechtěná v roce 1882 v Německu prof. Müllerem pocházejícím ze švýcarského kantonu Thurgau. Podle genové analýzy vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. U nás se pěstuje asi 60 let a nyní patří ke třem odrůdám s největší plochou vinic. K nejčastějším odrůdám patří v českém vinařském regionu a v mutěnické vinařské oblasti.
Barva bývá nažloutlá. Vůně broskvová až hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, s broskvovou až hroznovou příchutí, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

zdroj: vinum-bonum.cz

Neuburské

Neuburské (Neuburger) je rakouská odrůda pravděpodobně vzniklá nahodilým křížením Sylvánského zeleného s Veltlínským červeným. Na Moravě se pěstuje přes 80 let.
Barva bývá sytější, žlutá až zlatavá. Vůně kořenitá až minerální, někdy s ovocným nádechem. V chuti je vysoce extraktivní, s optimálním obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, rybím pokrmům a drůbeži.

zdroj: vinum-bonum.cz

Rulandské bílé

Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer burgunder), francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již řadu staletí. Nešťastný je její český název z poslední doby, který je pro téměř všechny konzumenty zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, pražské, znojemské a mostecké.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, jemně ovocná až květinová, mírně kořenitá s chlebovinkou. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s optimálním obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

zdroj: vinum-bonum.cz

Rulandské šedé

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) – francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název „Rulandské“ dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické.
Barva bývá světle zlatavá. Vůně jemně chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s mírně nižším obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

zdroj: vinum-bonum.cz

Ryzlink vlašský

Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico) – původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá nic společného. V českém vinařském regionu se nepěstuje, na Moravě se objevil kolem roku 1900 a nyní je třetí nejrozšířenější odrůdou. Nejrozšířenější je ve vinařské oblasti mikulovské a Podluží.
Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

zdroj: vinum-bonum.cz

Tramín

Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) – původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu.
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po konvalinkách a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů je vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

zdroj: vinum-bonum.cz

Veltlínské zelené

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller) – geneticky se tato odrůda velmi podobá Tramínu. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, se pěstuje již řadu staletí a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné v České republice. Nejvíce je zastoupena ve vinařské oblasti znojemské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá žlutá s nazelenalým tónem. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá někdy až mandlová. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

zdroj: vinum-bonum.cz

Každoročně prezentujeme naše vína také na výstavách v Dubňanech a blízkém okolí. Nebojíme se pochválit dobrým hodnocením, přičemž ten nejstarší diplom se datuje k roku 1954.

Naše úspěchy